Zámecký kostel Panny Marie, Bayreuth

Z terasy zámeckého kostela s bustou umělecky založené markraběnky Wilhelminy se otevírá výhled k Markrabské opeře, památce ze seznamu světového kulturního dědictví. Pracovali na ní stejní architekti a umělci, které nechal markrabě Friedrich a jeho manželka postavit nový kostel ve „Starém zámku“ pro dvorní sbor. Stará kaple z r. 1668 vyhořela s celou budovou. Říká se, že knížata se kvůli tomu nezlobila, novostavba poskytla místo pro reprezentativní pohřebiště. Když vláda v r. 1791 přešla na Prusy, používal se kostel jako sklad zbraní. V r. 1810, po připojení markrabství k Bavorsku, převedl bavorský král kostel na katolickou farnost. Tak je dnes zámecký kostel jediným katolickým markrabským kostelem.
Podle toho byl kostel také upraven: oltář s vestavěnou kazatelnou byl odstraněn, varhany byly přemístěny z oltářní strany na místo markraběcí lóže. Zachoval se stropní štuk umělce J. B. Pedrozziho, na němž je symbolicky zobrazeno spasení člověka skrze utrpení a smrt Krista. K vidění jsou náhrobky markraběcího páru a jejich dcery Friederike Sophie v jejich hrobce. Poničené stropní malby dvorního malíře E. W. Wundera byly při renovaci v r. 2019 nahrazeny novými malbami sladěnými s barokním stylem. Stejně jako původní obrazy znázorňují narození a nanebevstoupení Krista a čtyř evangelistů. Namísto iniciály „F“ markraběte Friedricha září nad oltářním prostorem zlatý trojúhelník ve svatozáři, symbol slávy trojjediného Boha.