Vesnický kostel, Pilgramsreuth

Kolem roku 1647 začali zemědělci v Pilgramsreuth zřejmě jako první v Německu pěstovat brambory na svých polích. Byl to jejich revoluční příspěvek v době častých hladomorů. Existují i jiné důvody, proč má obec tak vznešený a umělecky vyzdobený kostel. Už před reformací, ale ještě i dlouho po ní, přitahovala četné poutníky mariánská pouť. Svědčí o tom gotická socha Marie s Ježíškem, která stojí nyní u severní stěny, a několik přemalovaných nástěnných maleb. Kaple, o níž je první zmínka v r. 1308, byla v 15. století výrazně rozšířena. Tři vrstvy nástěnných maleb se překrývají, jako poslední vznikl v roce 1520 velký obraz sv. Kryštofa.
Původní gotická stavba má bohatou barokní výzdobu. Galerie byly postaveny v letech 1687/88, po nich „ženské lavice“ v přízemí, za nimi mírně vyvýšená místa pro pány. Zhotovili je zruční místní tesaři, stejně jako krásně zdobenou lavici pro faráře. Barevně je vyzdobil bayreuthský Johann Heinrich Schertel a spolu se svým kolegou Heinrichem Matthiasem Lohem z Hofu vytvořil na galeriích a lavicích 100 obrazů s biblickými scénami. Malou „šlechtickou galerii“ zakoupil „povšechný sbor ve Fohrenreuthu“ a dodnes ji používá jako své stálé místo.
Mistrovskými díly dvorního sochaře Eliase Räntze jsou kazatelna (1684) a oltář (1710). Kazatelnu s Kristem Spasitelem a apoštoly nese Mojžíš držící tabulky zákona. Celá postava vypadá velmi expresivně. Stříšku kazatelny obývají andělé a evangelisté a archanděl Michael je nad nimi. Na oltáři jsou dole dvě vánoční scény, nad nimi přitahuje pozornost trojrozměrná „Poslední večeře“. Kristovo ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení dovršuje spasitelnou událost, o které svědčí Petr a Pavel a kterou chválí andělé. Křtitelnice ve tvaru zeměkoule a procesní kříž představují další důležité prvky barokního interiéru.