Farní kostel sv. Jakuba, Creußen

V tomto kostele je pravděpodobně nejvíc andělů ze všech markrabských kostelů. Je jich plno na galeriích, přinášejí nebe na zemi. Obklopují návštěvníky ze všech stran. Nad nimi se otvírá nebe v příběhu Jákobova žebříku, o Vánocích, kdy se Bůh stává člověkem a při nanebevstoupení Kristově. Andělé zpívají „Gloria in excelsis“, „Sláva Bohu na výsostech“. Že Bohu samému náleží sláva a čest, stojí také na stěně oltáře vedle erbu markraběte Christiana Ernsta. Masivní štuk vytvořil dvorní štukatér Bernardo Quadri.
Oltář navrhl v roce 1686 dvorní architekt E. Gedeler. Nad poslední večeří učedníků s Ježíšem se zvedá vprostřed oltáře scéna snímání Ježíšova těla z kříže, rámovaná postavou Mojžíše a Jana Křtitele, coby „předchůdce“ Ježíšova. Bůh Otec a Duch svatý v podobě holubice vytvářejí s Ukřižovaným trojjedinost. Úplně nahoře stojí patron kostela, Jakub Starší, obklopen třemi „ctnostmi“ – vírou, nadějí a láskou. U stěn se nyní nacházejí postavy z původní barokní kazatelny vytvořené Eliasem Räntzem: vyučující a vzkříšený Kristus se čtyřmi evangelisty. Také andělé v galeriích, procesní kříž a skupina andělů, kteří se věnují hudbě spolu s králem Davidem a jeho harfou, kteří byli původně ozdobou varhanního prospektu, jsou dílem Eliase Räntze.
Hlavní loď a pozdně gotický presbytář pocházejí z 15. století. Také zachovaný svatostánek u oltáře poukazuje na toto období. Ze staršího kostela, který byl zničen v roce 1430 během husitské bouře, se dochovaly základy, které byly zabudovány do strmého kopce za hradbami města. První kaple tu stála pravděpodobně již na přelomu tisíciletí, kdy byl poprvé zmíněn hrad Creußen.