Na obrazech luterských kostelů chybí znázornění Kristova narození v betlémském chlévě jen zřídka. V kolegiátním kostele v Bayreuthu a ve Weidenbergu (viz obrázek)
je tato scéna v centru nástropní malby. Cyklus obrazů zachycuje zvěstování Panně Marii archandělem Gabrielem a klanění pastýřů a králů. Nebe jasně září nad pozemskými scénami, sám Bůh se zjevuje obklopen svými anděly. Zvěstují lidem „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“. Z tohoto nebeského „Sláva Bohu“, tedy „Gloria Patri“ se stává „Samému Bohu sláva čest“ – „Soli Deo Gloria“.
Dříve anděl povzbuzoval vyděšené pastýře: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel“. Toto radostné poselství obsahuje celé evangelium: Spasitel – narozený pro vás. Proto Martin Luther tolik miloval vánoční příběh: věčný Bůh se stal člověkem a přišel k nám v tomto dítěti. Bůh sestupuje do těch nejchudších poměrů. Luther říká: „Můžeme pochopit pouze Boha, který je v člověku, který přišel z nebe. Začnu u jeslí.“ Reformátor napsal slova k několika vánočním písním, jako „Z nebe přicházím samého s poselstvím od Boha svého“. Narodil se Spasitel (řecky „soter“), který zdraví z mnoha kazatelen.