Farní kostel sv. Michaela, Weidenberg

Z dálky viditelný kostel stojí na Gurtsteinu, skalní římse uprostřed vesnice, přes údolí řeky Steinach. Stejně jako na mnoha místech s aristokratickou vládou byla ve středověku poblíž hradu postavena kaple. A jak se dělo často v této oblasti, byla zničena v době husitské války v r. 1430. Poté byla přestavěna v gotickém stylu na farní kostel a během 30leté války (1618-48) byla znovu silně poškozena. Trvalo to až do roku 1713, než mohla být k původní dochované věži přistavěna nová budova. Kvůli nedostatku prostředků bylo převzato gotické vybavení, teprve v letech 1769-81 bylo možné pořídit současnou vnitřní výzdobu.
Když vstoupíte do kostela, nejprve vás upoutá oltář s vestavěnou kazatelnou s šesti modrými sloupy zdobenými zlatými hlavicemi. A mnoho dalšího zlata: ženy dole vpravo a vlevo. Symbolizují utrpení, ve kterém se člověk má osvědčit, a korunu života, vítězství nad smrtí. Zlaté róby mají také velcí andělé na oltáři, kteří vzývají Krista na kříži. To však bylo přidáno později. Na kazatelně s velkolepými staženými závěsy se nachází markrabský erb. Varhany na opačné straně se do prostoru barevně i stylově velmi dobře hodí.
Další zvláštností jsou nástropní malby bayreuthského malíře, uprostřed vidíme narození Krista. Modré nebe se otevírá a přes chudou scénu se zjevuje Boží sláva. Ježíšův křest v Jordánu a Poslední večeře vánoční scénu rámují. K „modrému zázraku“ patří ve vánoční scéně pravděpodobně také Indián. Další zvláštnost: tři procesní kříže s mnoha andělskými postavami.