Kostel míru, Berndorf

Obě galerie s mramorovým zábradlím se elegantně vznášejí v oválném prostoru kostela. Horní galerie rámuje varhany, které se tyčí nad oltářem a kazatelnou. Spodní galerie se klene nad kazatelnou a zdůrazňuje tak místo kázání. Oltář a kazatelna z šedého štukového mramoru stojí za sebou, je to stará forma kazatelnového oltáře. Nad světlým prostorem s bílými stěnami a velkými okny se klene štukový strop, mistrovské dílo v rokokovém slohu. Zdobí ho bílé ornamenty na růžovém pozadí. V obrazových znázorněních můžeme vidět hlavy andělů nad kazatelnou, ženskou tvář na spodní straně zadní galerie a procesní kříž z roku 1750, z novější doby pak oltářní kříž a Vzkříšeného s taneční lehkostí – obojí od bamberského umělce R. Bauer-Haderleina.
Název „Kostel míru“ svědčí o zvláštním příběhu: Když hrozilo nebezpečí sedmileté války, složil říšský hrabě von Giech přísahu, že pokud bude jeho země ušetřena, postaví nový kostel. Když se tak stalo, rohodl se obnovit nejhorší ze svých pěti kostelů. Stavbou nového kostela pověřil v r. 1764 stavebního mistra J. Th. Nißlera v Berndorfu. Na patronát svobodných říšských hrabat von Giechových ukazují iniciály nad varhanami, propracovaný erb na západní vnější stěně a labuť na kostelní věži. V nedaleké faře se narodil Carl von Linde, vynálezce zmrzlinového stroje.